psát či nepsat?

 Když mi do e-mailu před pár lety přišla zpráva, že blog.cz se ruší, byla jsem v klidu. Sice jsem byla víc než čtrnáct lez zvyklá, že kdykoliv bylo potřeba, sedla jsem a zapsala co mě  tíží, ale využivala jsem svůj blog už tak málo, že jsem nabyla dojmu, že ho nepotřebuji. A pár let tomu tak skutečně možná bylo. Myslela jsem si že jsem si svůj život v hlavě srovnala a už není potřeba zahlcovat internet mými hloupými úvahami a křivdami. 

Ale jak čas plynul a jak to mývají všichni, někdy je člověk nahoře a jindy zase dole a mě začíná být čím dál víc jasné, že to prostě potřebuju. Bezhlavě ťukat do klávesnice a tím ze sebe dostat frustraci a pocity se kterými občas bojuji jak asi každý. Tolik  let se asi nedá vymazat a jak se zdá založila jsem si v tom jistý druh závislosti abych všechno lépe zvládala. 

Problém je, že po takové dlouhé pauze mám pocit, že to potřebuju, ale když zasednu ke klávesnici najednou nevím co psát. V hlavě prázdno. Sotva počítač vypnu a sejdu po schodech dolu, najednou bych byla schopná napsat slohovku o tom co mě trápí a tíží. 

Tak nevím.... vydržet a nepsat a třeba se to srovná? Nebo to prostě zkoušet a zase se do psaní svých pocitů dostanu ?