Nejsem si jistá jestli věřím na osud. Ale mám pocit, že můj muž, mi souzený byl. Že mi ho tam někdo nahoře seslal, protože věděl, že život s někým jiným bych nezvládla. A za to budu do smrti vděčná. Nebýt jeho, nemám život který jsem si vysnila už jako malá holka. Neměla bych dům, děti, psa a chuť žít. A ano, možná to teď zní dost naivně a hloupě a možná za pár let budu mluvit jinak. Něco se pokazí a my dva to nezvládneme a skončíme jako statistická většina a to rozvedení. Ale tohle, co teď píšu, cítím celých jedenáct let co jsme spolu. A nikdy jsem nezaváhala v otázce, jestli by existoval někdo lepší s kým bych se měla líp, protože nikdo takový neexistuje.
Tenhle článek, je spíš o mém štěstí. Protože i když jsem si takový život přála, nikdy jsem nevěřila že někdo takový existuje. Ty maličkosti co pro mě i po těch letech dělá, jak mi pomáhá, co všechno jsme spolu zvládly.
A věřte, taky mame své problémy a hádky, ale nic se nevyrovná pocitu a vědomí, že na nic nejsem sama. Že mám komu zavolat, když mám problém, nebo se jen prostě potřebuju svěřit. Že mám někoho kdo mě obejme a řekne, že jste na to dva a spolu všechno uvladneme.
Můj muž je ten, který uzdravil mou bolavou duši. A za to mu nepřestanu být nikdy vděčná a teď bych ráda napsala, za co všechno vděčím svému muži :
Uzdravil jsi mou duši
Díky tobě máme dvě krásné děti
Máme dům
Vždycky tu pro mě jsi
I když mám blbou náladu, nikdy to nemáš chuť vzdát
Ani jednou jsi za nás nepřestal bojovat
Nikdy ( aspoň o tom nevím) jsi o našem vztahu neměl pochybnosti
Dodavas mi sebedůvěru
Věříš mi
Často na nás myslíš a je to vidět v maličkostech, co pro nás děláš.
Nikdy, i když bych si to občas zasloužila, nevykladas na veřejnosti mě chyby
Díky tobě mám pocit, že jsem kompletní
A za tohle všechno bych ti měla každý den děkovat. Určitě je těch věci víc, snad je sem postupně dopisu a kdyby náhodou ne - miluju tě celým svým srdcem. Vděčím ti za všechno co v životě mam
Žádné komentáře:
Okomentovat